Co je krásné ...

autor Norak

Krásné je žít a z dlaní vodu pít

Krásné je milovat či jen tak mít někoho rád

Krásné je vidět všechny barvy světa duhové

Krásné je snít o tom co nikdy nebude

Krásné je si zpívat nápěv prostinký

Krásné je být blízko své milenky

Krásné je cítit, že o mě někdo pečuje

Krásné je vědět, že i druhý miluje

Krásné je nebýt nikdy sám

být stále, stále vyhledáván

Krásné je rozdat se pro druhé

Krásné je chodit naboso, když člověk se vyzuje

Krásné je slyšet o štěstí druhých

Krásné je mít štěstí

a mít ho tolik, abych ho mohl rozdávat.

Mám tě rád

Mám tě rád

a líbal bych tě tisíckrát

na všechna místa posvátná

pomalu, a  kdy čas nechvátá

a slyšet medový tvůj hlas

stále, pořád, zas a zas

volat tvé jméno zvonivé

být s tebou ač jednou i život pomine

cítit jemnost tvé kůže, tvého parfému

já zblázním se pro trému

když vidím tě kolem mne plout

jak vánek vznešeně

chci báseň psát, verše jen pro tebe

já mám tě vroucně rád

a líbal bych tě tisíckrát

a blahořečím osudu, žes vstoupila mi do cesty

že ranilas mne, lásky bolestí

a věřím, že občas tu a tam

tě cesta zavede zas k nám.

Vyznání

Co je láska, co je cit,

to bohužel já neumím vám říct.

Poznal jsem ji jednou jedenkrát

ztratil, pak zklamal jsem se tisíckrát.

Dnes vím, kolik málo stačí říct,

aby všechno, všecičko už bylo pryč

a v srdci zůstane jen černý šrám

po lásce velké jako trám.

Vím, že láska se už nevrátí,

že city lásky se nám vytratí

a navždy člověk zůstane už sám,

jak v poli kůl, jak na vodě prám.

Vím, že první poblouznění pomine

a vím, co každou lásku nemine,

co milující musí spojit

a jak těžkou cestou musí projít.

Vím, na čem všem záleží,

že na mně vina neleží,

co prožil jsem, bych neměnil

ač někdy jsem i špatně pochodil.

Ale co je platné co já vím,

když svůj život nezměním,

jsem takový a jaký jsem

a život nezměním si v sen.

Bylo by krásné ještě milovat

a dobrým lidem srdce otvírat

nikdy nevzdat se

a za svou lásku i poprat se.

A když dnes mě budete se ptát

chceš poznat lásku, chceš si znovu hrát

odpovím vám přímo, jak by každý měl

ano, bože ano, opravdovou to bych chtěl.

Opravdová je jen jedna a jen jednou.

před ní všichni závistivci blednou.

pomlouvají, špiní, haní

vše, před čím se jiní klaní.

Proč? Proč se tomu smějí?

Opravdové lásce? Tomu, že se chtějí?

Ale proč si přidělávat vrásku?

Přeji všem svým nepřátelům 

poznat opravdovou lásku.

Jarní báseň podle slov

V časové tísni nedokážem,
co znal Norak křížem krážem,
ani sepsat arch všech jeho plus,
v čem byl opravdový génius,
v čem našel únik z letargie,
v čem objevil, proč vůbec žije,
v čem poznal radost, starost, žal,
v čem nikdy neochaboval:
v strategii, nekonečné moudrosti,
což ne každému se poštěstí.

Bitefight zvládl velmi brzy,
na GO nikdy nebyl drzý,
pravidla znal skoro pozpátku
dobrý základ, tedy z počátku.
Brzy uměl klamat soupeře,
nevyrostl přeci v klášteře,
goldhuntery často proklínán,
těmi, které ochraňoval, milován.
Snil a dlouho skrýval sny,
byl hrdý, smutný, občas nešťastný.

Ač vyvracel pomluvy a živil přesvědčení,
věděl také, že se jednou všechno změní,
tehdy, když nebudou hráči aktivní a hraví,
předstírajíc třeba, že je jarní update baví.
Chtělo by to v srdcích vznítit jiskru víry,
nabrat druhý dech a trochu síly,
ke skončení nenechat se nikým zviklat,
z dobrých hráčů si brát příklad,
třeba klidně v likvidaci soupeře,
když pomůže to v herní sebedůvěře.

Každý přeci do posledních chvil
o úžasné a bájné kariéře tady snil.
Ač potkaly nás mnohé útrapy a prohry
na jednom bychom se shodnout mohli,
jak to ale říci v pouhé jedné větě,
tou nepopíši, jak to chodí v tomto světě.
Chtělo by to dát víc hráčům zelenou,
než na jinou hru si vzpomenou,
zkrátka naslouchat jim po čem volají,
bez nás totiž nikdy víc neprodají.

Jarní báseň podle slov

Jaro už se blíží k nám,
Tohle období ja dobře znám.
Těšíme se na něj každý rok,
kdo ne je jasný cvok.

S Přátely do lesa zeleného,
né však místa nečistého.
Kráčíme v jarní přírodě,
odraz náš jde vidět ve vodě.

Náš mistr nás už nahání,
Jeho jméno vlkodlaky zahání.
Každý ho moc dobře zná,
Na Noraka každý dá.

Když nedá, tak jeho chyba,
v Bitefightu je jako ryba.
I když nebyl první mezi všemi,
teď je první v naší zemi.

Jarní báseň podle slov

Když je krásně na jaře,
je to super dar,
ať už pro včelaře nebo stavaře,
není to však žádný zmar.

Vše se zelená
a před očima roste,
příroda je nádherná
a tak je to prostě.

Bitefight to je super hra,
hrajeme ji ať je světlo nebo tma.
Sabaton je oblíbený hráč
a nespustí nám žádný pláč.
Hru máme prostě rádi,
jsme napořád kamarádi.

Jarní báseň podle slov

Když přijde ten správný čas,
uslyším zas v parku hlas,
Hlas přivolávající jaro
a tak je to každý rok dáno.

Zelená se travička,
zahřeje nám srdíčka,
každý se rád do zelené koukne
a v noci z lesa sova houkne.

I přes krásné počasí,
na Bitefight BitakKnO dorazí.

Jarní báseň podle slov

Jaro přichází

Všude sníh už roztál,
venku se vše zelená,
jdu na herní portál,
zbroj a zbraň je zvolená.

Po boji moc stýská se mi,
v zimě jsem jen a jen spal,
první vlkouš padnul k zemi,
já radostí zatleskal.

Toho dám teď, toho potom,
už mám první kasičky,
ty maj zlata jako Norak,
zato zbroj pro babičky.

jaro už je na bitefightu,
všude zuby, všude chlupy,
nesmrtelní umíraj tu, 
jeden, pět, i celý tlupy.

jaro už na všechny leze,
v křoví dva vlkouši řvou,
všechno má mít svoje meze,
snad tam řáděj s ochranou.