"Najít reprezentativní sídlo bylo v celku jednoduché, mistře Quantare," řekl Norak a pousmál se. "Za pár drobných jsem koupil zříceniny hradu Black Tower, tedy toho hradu, na který jsem se díval tolik let ze své skrýše. Podle návodu v knize Démonikon jsem umístil u brány na každé její straně tři magické runy a jednu nahoře v jejím vrcholu. Pomocí Rituálu ochrany jsem vyvolal Kouzlo runy a připoutal je k hradu. Tím se můj hrad stal nezničitelný rukou smrtelníka či nepřítele.

Nastal čas se pustit do oprav hradu. Hrad byl opravdu velmi poničený. Podle záznamů v Démonikonu tu nikdo nebyl přes 123 let. Na nádvoří byl z keřů malý les a pro trní se nedalo do některých částí hradu vůbec dostat. Trůnní sál a vstupní hala byly poničené a v troskách. 

Z chrámu jsem musel vyhnat potulné mnichy, kteří se zde usadili. Moc se jim nechtělo, ale s chrámem jsem měl jiné plány. Sklepy a kobky stačilo jen vyvětrat a sem tam opravit nějaké to vypadané kamení ze zdí. 

A nakonec bylo nutné opravit rodovou hrobku a hřbitov okolo. Bylo na něm pochováno moc zajímavých lidí. Od šlechticů a hrabat počínaje až k obyčejným prostým lidem. Viděl jsem tu i pár malířů a lehkých žen. Velmi zajímavá a vybraná společnost.

Opravy a budování hradu mi zabralo, mistře Quantare, dlouhých 13 let. Sídlo bylo dokončeno dva roky před mým rituálem zasvěcení. Počítám, že víte, co tento rituál obnáší? Já to tehdy nevěděl," upřímně se mi přiznal Norak.

"Když jsem jednou během oprav hradu četl v Démonikonu, mistře Quantare, objevil jsem tehdy podivnou zmínku o Kruhu zasvěcených a jejich moci. Možná vám to připadá směšné, ale já o nich opravdu tehdy nic nevěděl.

Kruh zasvěcených je podle knihy společenství nejstarších a nejctihodnějších upírů a vlkodlaků, kteří zbyli po prvorozených a udržují po staletí křehký mír mezi oběma rody. Jedině Kruh zasvěcených může odsouhlasit založení nového klanu a vyhlásit nejsilnějšího mistrem. Přišlo tehdy jako dobrý nápad. Upevnil bych svoji moc a získal věrné následovníky. Jediný problém byl, že stránky v knize byly špatně čitelné a inkoust byl většinou vybledlý. To, co se dalo přečíst, bylo jen jak a kdy Kruh kontaktovat. O podmínkách a rituálu zasvěcení ani zmínka. Nezbylo než se o úplňku vydat do podzemního chrámu v proslulém Darkmooru, kde podle Démoniky měl sídlit Kruh.

Samotný rituál ani rituálem vlastně nebyl. Já i ostatní mně podobní žadatelé jsme byli uvedeni do velké kruhové místnosti podepřené sloupy, kde se strop ztrácel v nedohlednu a šířka i hloubka místnosti se nedala odhadnout. I když členy kruhu nebylo nikde vidět, ve vzduchu viselo cosi tajemného a hrozivého.

Kvůli rovnováze sil museli být současně přijímáni vždy dva noví mistři klanů. Mistr klanu vlkodlaků a mistr klanu upírů. Byli jsme tedy vypárováni a při vlastním obřadu s námi hovořil jen Gerlich, démonický správce chrámu. Jen šepot ve tmě a mručení bylo znakem, že ve tmě ještě někdo jiný.

Jedinou podmínkou pro úspěšné provedení rituálu a uznání právoplatnosti klanu bylo mít vhodné sídlo a potřebný peněžní obnos. Obě podmínky jsem lehce splnil a stal se tak právoplatným mistrem klanu. Zbývalo jen nejpozději do dalšího úplňku nahlásit Kruhu jméno klanu, jeho nezaměnitelné znaky a symboly."

Norak, Norak? Kde jsem to jméno jenom slyšel. Ještě jsem ani myšlenku nedokončil a Norak už zase pokračoval.

"Jako znak klanu jsem tehdy vybral kruh rozdělený na dvě poloviny - bílou a černou, mistře."  

"A proč právě tento a ne jiný, Noraku," zeptal jsem se Noraka a on jakoby nic pokračoval ve svém vyprávění.  

Kruh je nejen symbolem spojení noci a dne, ale především symbolem udržení křehké rovnováhy mezi dobrem a zlem. Body opačné barvy v každé z ploch mají upozornit, že v každém z nás dřímá dobro nebo zlo, že i v noci může být světlo a ve dne pro někoho zase tma. To, že byl kdysi symbolem i prvorozených, jsem se dozvěděl až mnohem později.

Symbolem klanu a poznávacím znamením se stala černá perla, kterou u sebe nosil každý člen klanu.

Každá z perel září ve tmě mdlým stříbrojasným leskem a po vyleštění může být zasazena do prstenu, spony, přívěšku nebo náušnice. Perly vzájemně o sobě ví, každá cítí svoji sestru.

Je-li člen klanu napaden, přivolává klanové a či rodové příslušníky na pomoc. V případě smrti svého pána perla mizí, aby se záhy objevila v pokladnici klanu Black Pearl a mohla najít svého nového pána. Proč to tak je, je mým tajemstvím, mistře Quantare.

Perlu ale může získat i mistr spřízněného klanu nebo dokonce rodu vlkodlaků, ale pouze za podmínky složení Přísahy Perpetuum silentium, tedy Přísahy věčného mlčení. Tak jsem stanovil, mistře.

Přestože jsou si perly podobné jako vejce vejci, je každá jiná, každá má jiné vlastnosti. Dýchne-li na ní její právoplatný majitel, krátce zazáří a posílí svého pána (zvýší mu sílu, obranu nebo dokonce štěstí). Přestože běžné perly se rozpouštějí v kyselinách, tyto kyselinu neutralizují. Nepůsobí na ně změny teplot či chemické účinky potu lidské rasy.

Nejmocnější perlu, Black Angel, vlastní pravý mistr a vůdce klanu. Je na zlatém prstenu posázeném diamanty.

Teď už jen zbývalo založit klan."

Byl jsem udiven čím dál tím víc, jak měl Norak vše promyšleno. Nemohl jsem se dočkat, až uslyším ještě víc.

pokračovat