Kapitola 7.

Všechno zlé je pro něco dobré aneb pomsta je nejlepší motivace, jak se stát nejlepším

Uplynulo už několik týdnů, co mistr Norak odešel z Black Pearl neznámo kam. Jeho zmizení tehdy způsobilo mezi členy klanu obrovské pozdvižení. Nikdo nechápal proč. Bylo to tak nečekané a náhlé, že na to nikdo nebyl připraven. Ani následné pátrání po mistrovi nikam nevedlo. Díky spolupráci s mistrem J.E. Akobou a jeho špionům z OVJ se sice podařilo najít pár stop, ale většinou nakonec nikam nevedly. Čím dál tím víc vše ukazovalo na to, že zmizení bylo velice dobře předem naplánované. 

Black Pearl dělal všechno, co mohl, aby našel svého ztraceného mistra. Ilaren, Nekron i Ifrit se mohli přetrhnout. Pátrání po Norakovi jim zabíralo veškerý čas. Prověřovali kdejakou stopu a sledovali zprávy o podivných událostech v kraji. Monitorovali pohyb vlkodlaků kolem sídla a vysílali posly ke spřáteleným klanům. Všechno víceméně bezúspěšně.

Zprávy od špionů z OVJ stále pouze hovořily o jakési velké tajné akci vlkodlaků, která byla dlouho připravovaná, utajovaná a údajně i úspěšná a vedla k únosu bojovníka jménem Bestwofl. Až jednou úplně náhodou se jim podařilo v jedné zapadnuté hospodě narazit na jakéhosi potulného mastičkáře, který jim vyprávěl podivnou příhodu.

Bylo to prý v Karpentském lese. Byl tehdy v noci sbírat byliny pro své masti a narazil tam na tři vlkodlaky. Ještě štěstí, že byli těžce poranění a on jim mohl ovázat rány a poskytnout pomoc. Nebýt těch zranění, byl by dnes určitě mrtvý.

Když se jich ptal, co se jim stalo, odpověděli mu, že sledovali stopu nějakého mocného upíra a že je překvapilo monstrum nebývalé síly a chuti po krvi. Měli štěstí, že než je stačilo rozsápat na malé kousky, zaujalo něco jeho pozornost a tak je nechalo ležet zakrvácené na zemi a zmizelo do tmy lesa. Neví, co to bylo, ani proč tak náhle zmizelo, ale do lesa už prý ani nepáchnou. Takovou hrůzu v nich ten rudý démon vyvolal. A s tímto démonem se za několik dnů setkal i sám mistr J.E. Akoba, když pátral po svém zvědovi, a i jemu nahnal podobný strach.

Ani opat Assylesského chrámu či kronikář Quantar z města Imust Taar nepřinesli do pátrání více světla. Zmínky a útržky o objevu podivného temného chrámu celé pátrání jen více zkomplikovaly, protože se jej nikomu z OVJ nebo Black Pearl nepodařilo potvrdit natož chrám najít. Jen další podivné stopy či shody náhod, jako například propuštění a následné zmizení prosektora Dharona z Imust Taaru.

Vedení klanu svěřil Norak před svým zmizením Ilarenovi. Ilaren měl před sebou  velmi slibnou budoucnost a byl služebně v klanu nejstarší. Tato volba se však ukázala ne úplně šťastnou. Neshody s Ifritem a mezi ostatními členy klanu, které do té doby řešil a hasil Norak, propukly po jeho zmizení naplno. Dokud probíhalo pátrání po mistrovi, byl celkem klid, ale jak se ukazovalo, že se mistr pravděpodobně už nevrátí, hádky přibývaly a konflikty se hrotily. Motivace najít mistra, která doposud držela klan pohromadě, vyprchávala.

Souběžné pátrání po případné závěti mistra Noraka bylo také neúspěšné, přestože byla po celou dobu ukryta v křesle mistra v sále nejvyšší rady. 

Pokud by se poslední vůle našla, možná by to na čas spory uklidnilo. Málokdo totiž věřil Ilarenovi, že o funkci mistra nestál a že mu ji Norak svěřil těsně před svým zmizením. Bezvýchodná situace se zmizením mistra a rostoucí spory uvnitř klanu nakonec vyvrcholily odchodem Ifrita z klanu. Důvodem byl především jeho nesouhlas se jmenováním Ilarena do funkce mistra a dlouhodobé hádky s ním. Ifrit byl totiž odjakživa nespoutaný živel. Oheň v jeho srdci mnohokráte spálil všechno kolem něho. Rychleji mluvil a jednal, než přemýšlel. Nadarmo se neříká, že oheň je dobrý pomocník, ale špatný pán. Navíc měl Ifrit nevypořádané závazky ze své minulosti, a proto se vrátil ke svému starému klanu.

Odchodem Ifrita z klanu se situace ale nezlepšila ani neuklidnila. Rostoucí moc a síla klanu Black Pearl byla ochromena. 

pokračovat