Bylo po dešti a velký Měsíc na obloze pomalu dorůstal. Brána předků v údolí působila opravdu monumentálním dojmem. Její bílý mramor zvlhlý kapičkami vody zářil, jako kdyby byl právě vyleštěn tím nejlepším kameníkem. Světlo měsíce tento dojem ještě více umocňovalo. Ve vzdálenosti asi třiceti metrů bylo nově kolem brány kruhovitě uspořádáno třináct mohyl z načervenalého ryolitu. Vzduch byl vlhký, plný zvláštního pachu mokrého kamene a hlíny. Náhle se v kruhu objevila tmavá postava a neslyšně zmizela uvnitř jedné z mohyl. Chvíli se nic nedělo, ale vzápětí mrtvé ticho prořízl děsivý výkřik. Adamantské hory byly svědkem další temné rituální oběti.

 

Goldhunter, který v noci zabušil na bránu hradu Black Tower, se ukázal opravdu velice schopným a zkušeným bojovníkem. Druhý den jej při večeři Norak slavnostně představil ostatním členům klanu.

"Takže dnes musíme probrat tři věci," promluvil Norak. "Všichni víte, že včera požádal o vsup do našeho bratrstva další nováček," a ukázal na černovlasého zjizveného upíra v dýmějovém plášti u stěny. "Sám jsem si ho vyzkoušel a přijímacím testem prošel na výbornou. Rada klanu proto souhlasila s jeho přijetím. Představuji vám Wamphuntera, naši novou posilu.

Narodil se v malém městečku západně od Karpentského lesa. Blízkost Vlčích kopců na východě a Karpentského lesa na západě z něj udělala to, čím je dnes. Jeho městečko totiž díky své poloze odjakživa trpělo neustálými útoky vlkodlaků, kteří se stahovali z kopců na východě a hledali v údolích nová lovná teritoria. V okolí měst pak vybíjeli stáda pastevcům, přepadali obchodníky mířící na trhy a často si v noci troufli i přímo do měst. Jako by nestačilo, že život všude kolem byl už beztak těžký. Lidé se museli hodně otáčet, ale takový už je život. Přesto většina na svůj domov nikdy nezanevřela a z údolí pod kopci se neodstěhovala. Wamphunter chtěl tehdy změnit zaběhané poměry a srovnat síly. Jenže proti vlkodlakům jako obyčejný člověk neměl nejmenší šanci. Ale pan se stalo něco, co změnilo jeho osud a pohled na tento svět.

Stejně jako jeho otec se i Wamphunter byl lovcem. Ulovenou zvěř pak prodával na trhu a vypomáhal tak finančně svým rodičům. I když Karpentský les nebyl zrovna moc bezpečný, nejčastěji lovíval právě tam. A tam i jednou v noci potkal svého budoucího mentora a mistra, který jej později proměnil na upíra. Víc vám ale o tom někdy řekne sám. Je to opravdu podivná historka. Podobnou jsem ještě neslyšel.

Věřím, že se u nás bude mít dobře a že když bude něco potřebovat, že mu všichni vyjdete vstříc. Totéž samozřejmě očekáváme od tebe, Wampe. A pamatuj, činy jsou víc než pouhá slova." Jídelna souhlasně zaburácela.

"Děkuji vám za přijetí," vzal si slovo Wamphunter. "Snad vás nezklamu. Myslím, že tento klan je nejlepší široko daleko a udělám vše, aby to tak zůstalo. A pokud si budete chtít někdy poslechnout můj příběh, nejsem sice žádný vypravěč, ale stačí říci." Jídelna se opět rozburácela.

"Dobrá," pokračoval Norak, "ztište se a probereme si tu druhou věc. Zjistil jste někdo něco zajímavého nebo podezřelého? Jen pro vysvětlení, Wampe, bavíme se o podezřelých zmizeních v Adamantských horách za posledních pár měsíců."

"Nikdo nikde nic neví," ozval se Era. "Byl jsem na trzích v Kaarhelmu, Tesce i Norwiku a žádné zvláštní drby či zprávy. Občas ztracené děti, babky či zaběhlá zvířata. Ale většinou se pak našli u příbuzných a tak."

"Já také nic podezřelého," přidal se Strong. "Byl jsem v Lemnoru, Edheru, Gulveku a na jihu v Bringdenu. Lidé si akorát stěžují na daně, počasí či na vlky, že jim ničí stáda. Cestou zpátky jsem se stavil v Greenwallu a do městečka se již vrací život. Mají tam nového starostu a v hospodě docela dobré pivko."

"Ani já nemám žádné zprávy. Všude kde jsem byl, byl klid," řekl Lucius.

A tak to pokračovalo dál a dál a nikdo z klanu nepřišel s něčím výjimečným či neobvyklým.

"To není možné," vstoupil do debaty Norak, "něco nám musí unikat. Přeci nemůže být neviditelný a žít jen ze vzduchu? Byl se někdo z vás podívat v Pertu?"

"My jsme se spíš zaměřili na větší města a jejich trhy. Tam je spousta lidí a obchodníků. Pert je jen malé městečko, spíš větší vesnice na kraji lesa. Projíždí jím akorát tak dostavníky mířící do hlavního města. Jinak je to pěkná díra," promluvil tak trochu na obranu False.

 

 

"Jestli mohu," ozval se Wamphunter, "já jsem tam před dvěma dny přenocoval. Nevím, o co vám jde nebo koho hledáte, ale je to opravdu díra. Jedna zájezdní hospoda a jinak nic zvláštního. Ani náměstí, natož tržiště. Lidé se tam živý chovem koz nebo lovem, i když lovem asi už ne. Nějaký místní jim pravidelně dodával zvěřinu do jejich hospody a před týdnem ho našli oběšeného na kraji lesa. Nikdo neví, proč to udělal. Neměl rodinu, ani dluhy. Jenže než ho odřízli, mrtvola prostě zmizela. Místní si myslí, že jeho tělo sebrala divá zvěř a odtáhla do lesa."

"Zvláštní příběh," řekl Norak a zamyslel se. "Klidně to tak mohlo být. Mohla to být zvěř, ale i naši přítelé vlkouši. I ti se také živí mršinami. Jenže se mi to zdá moc rychlé. Ale je to naše jediná kloudná stopa a tak půjdeme po ní. Díky Wampe."

"To nás povede nový pucflek?" Zabručel Strong.

"Nepovede, ale půjde s námi a ty ho bude mít na starosti. Do rána mu všechno vysvětli,“ dodal s nuceným klidem Norak. „Tou třetí věcí je dopis, který jsem před chvílí dostal od mistra J.E.Akoby. Ptá se, jestli u nás nejsou náhodou jeho dva bojovníci, Brixx a Tharik. Jsou to podle něj takoví mladí nezkušení cucáci. Stopovali prý na sever nějakou novou smečku vlkodlaků, ale týden už o nich nikdo neví."

"Hele Wampe, nejsi náhodou jeden z nich? Mladej, nezkušenej, cucák, to by sedělo, ne?"  Rejpnul si do nováčka Strong.

"Strongu," zvýšil hlas Norak a zvedl ukazováček pravé ruky, "laskavě zklidni své hormony. To je vážná věc. Nejspíš jsi přeslechl, že oba měli namířeno na sever a na sever od nich jsou právě Adamantské hory. Třeba máme další stopu. Pokud budete souhlasit, uděláme to takhle. Strong s Wampem hned ráno vyrazí do Pertu. Nezapomeňte si vzít dýmějové pláště. Pokud Wampe žádný nemáš, skoč si do našeho skladu a nějaký si tam vyber. Snad nebude moc svítit Slunce. V Pertu se rozhlédněte v domě toho lovce a zkuste zjistit, proč se vlastně oběsil. Moc na sebe ale neupozorňujte. False, ty vyrazíš na hrad k J.E. Akobovi a počkáš tam na mne. Třeba nám k tomu zmizení řekne ještě něco víc. Já si před tím ještě skočím promluvit s Nicolasem a Amiri. Všichni se pak sejdeme za čtyři dny v Pertu."

"Kdo je Nicolas a Amiri, mistře?" Zeptal se zvědavě Era.

"Přátelé a také prvorození," odpověděl Norak. "Amiri jsem potkal poprvé na hradě Black Tower v Karpentském lese."

"V Karpentském lese je nějaký hrad?" podivil se Lucius. "Nikdy jsem tam na žádný hrad nenarazil. Akorát v horách na jihu je starý rozbořený kostel."

"Ten kostel znám moc dobře," řekl Norak a v paměti mu vytanula vzpomínka na setkání s démonem smrti. "Black Tower ale nenajdete. Je dobře chráněn a jen prvorození ví, jak se tam dostat."

"A sakra," ozval se Strong a bouchl rukou do stolu, "to vypadá jako pořádná výzva, mistře."

Norak se usmál. "Klidně to zkus, ale pokud nechceš přijít k úhoně, raději bych to nezkoušel. Sám jsem vylepšoval jeho ochranu. A pokud se opravdu někdy chcete podívat do  Black Tower nebo do dolů na ďábelské kameny, není nic jednoduššího, staňte se prvorozeným. Třináct zkoušek je přeci brnkačka, ne, Strongu?"

"A to jsou ty zkoušky něco jako naše hodnostní testy?" přidal se s otázkou Era.

"Jsou náročnější, Ero. Ale na rozdíl od hodnostních se v nich neprověřují tvé znalosti, ale tvoje vlastnosti. Zkoušky odhalí, co v tobě skutečně je, jak dokážeš používat hlavu i jestli jsi schopen jít až za hranice možného. Leckdo se o ně pokoušel, ale jen málokdo je dokončil. I ctihodný mistr Kreator nakonec zkoušky přerušil."

"A jejda, tak to na ně můžu rovnou zapomenout," dodat zklamaně Era a napil se z číše.

"No, abych se vrátil k našemu pátrání. Až si s Nicolasem a Amiri promluvím, přijedu k mistru Akobovi, tam se, False, uvidíme a společně se vydáme za vámi, Strongu, do Pertu."

"A co my ostatní?" Ozval se Lucius a Era přikyvoval.

"Jako obvykle přece. Hlídat, střežit a stahovat vlkouše z kůže," usmál se Norak, zvedl se od stolu a odcházel do své pracovny.

pokračovat