"Ve městě se už rozkřiklo, že se našel nový odvážlivec a možná i zachránce. Když jsem se vrátil do hostince, bylo pozdě odpoledne. Byl nejvyšší čas se připravit na boj s nemrtvým. Vzpomínal jsem, co kdy všechno o nemrtvých lidé napsali. Mrtvým může být vlastně kdokoliv, ale hlavně ten, kdo je tak stvořen.

Nemrtví jsou bytosti, které zemřely, ale chovají se jako by žily. Nemrtví mohou být nehmotní, jako jsou duchové, nebo tělesní jako oživlí mrtví. Mezi nejznámější patří upíři, zombie, mumie, ghůlové, strygy, přízraky, kostlivci, lichové a duchové. Byl jsem zvědavý, kdo mne vlastně večer čeká a jak silný protivník to bude. Ještě že jsem měl v zavazadlech dost zásob krve na posilněnou. Vypil jsem tak 3 litry a ulehl.

Probudil jsem se asi kolem půl sedmé a zbývalo mi tak půl hodiny do západu slunce. Rychle jsem se připravil, proběhl hospodou, a zatímco jiní domy zavírali, vyrazil jsem do potemnělých ulic Silversandu. Chvíli jsem bloumal ulicemi nazdařbůh, ale pak mne napadlo, že pokud je přízrak opravdu nemrtvý, musí být někde přes den. Hřbitov mi připadal jako dobrý začátek na hledání. Z městské věže se jako včera ozvalo zadunění zvonu a vzápětí známé volání.

Hřbitov se nacházel na severu města a dorazil jsem tam zrovna ve chvíli, kdy padla tma. Havran na větvi stromu u vchodu na hřbitov dvakrát zakrákal. 

Začal jsem se rozhlížet a pečlivě zkoumat každý hrob. Pomalu jsem postupoval ke stavbě uprostřed hřbitova. Čím jsem byl blíž kostelu, začínal jsem cítit podivné chvění a pach starého masa. A pak se to stalo. Z levé hrobky vyskočila mumie a zaútočila na mne.  

Díky své ostražitosti jsem první útok odrazil. Mumie ale zaútočila znovu. I teď jsem měl štěstí a stihl jsem uskočit za vedlejší hrobku. Rána, která mne měla zabít, rozdrtila sousední náhrobek jako by byl z vlašského ořechu a ne z kamene. Už jsem chápal, proč se dosud nikomu nepodařilo mumii zabít. Byl nejvyšší čas, aby ochutnala i mojí sílu.

Mumie znovu zaútočila a tentokrát po mně hodila kamenný náhrobek. Ten prosvištěl vzduchem a zničil asi šest hrobů. Vytáhl jsem Vesmim a zaútočil na mumii z boku. Ta reagovala překvapivě rychle a uskočila na stranu. Namodralá záře Vesminu však mumii zaujala. To mi stačilo, abych zaútočil znovu. Tentokrát jsem udeřil přímo do prsou. Mumie se zapotácela a klesla k zemi. Přiskočil jsem, sevřel ji mezi nohama a Vesmimem jedním máchnutím oddělil hlavu od těla. Obě části těla se rozpadla v prach.       

Vstal jsem ze země a už už jsem chtěl odejít, když mě napadlo prohledat hrobku, ze které mumie vyskočila. Úplně na dně pod starými hadry ležela kniha a to ne zrovna obyčejná. Byl to Lexikon Might and Magic. Pramen síly černé magie a soupis vědomostí, jak získat sílu, moc a slávu v světě rozděleném na živé, mrtvé a nemrtvé." 

          

Sebral jsem knihu, ulehl do hrobky a usnul. Stejně se nic jiného dělat nedalo a do hospody by mne v noci nikdo nepustil.

Ráno jsem se sebral a vydal se k náměstí, kde stál dům lorda Sixta. Cestou jsem potkával vyjevené občany, kteří nevěřili vlastním očím, že mne vidí živého a zdravého.

Lord mne přijal s veškerou úctou, která náleží osvoboditeli města a chtěl mne zahrnout zlatem a poklady. Odmítl jsem a připomněl mu naši úmluvu. Stalo se. Získal jsem přístup do zakázané knihovny, ba co víc, lord Sixt mi nabídl, zda si nechci celou Raghulovu knihovnu odvézt. Souhlasil jsem, i když to co jsem hledal, už jsem vlastně dávno měl. Lexikon Might and Magic."

Opět jsem jen otevřel úžasem ústa a neměl jsem slov. Norak vlastní kromě Elretovy knihovny i sbírku Rahgulových knih. Jak toto může dokázat jediný člověk. Tedy upír. Nebo snad vlkodlak?

pokračovat