Zamyslel jsem se, jak my v bratrstvu nakládáme se zrádci. Hynou tou nejodpornější smrtí ze všech. Hážeme je do Scarovy jámy, kde jsou zaživa sežráni Turany. Brrr, ale jinak se s těmi zaprodanci jednat nedá.  Sám jsem zvědav, co Norak vymyslel.

A Norak, jako by čekal na můj pokyn, pokračoval ve vyprávění. "Jak ztrestat někoho, kdo je na stejné straně barikády jako vy? Kdo je jedné krve, i když zkažené? Kdo se vám jen vysmívá? Sestavil jsem si proto plán. 

Předně musela být jeho zrada odhalena.

Tak se stalo. Proto  nelze považovat neuskutečnění tajného za plánu za jednoznačnou prohru, protože v řadách našeho rodu byl odhalen zrádce.

Dále jeho zrada musela být zveřejněna.

Proto jsem okamžitě informoval všechny mistry klanů o tom, co se stalo. Je nyní na nich jak s touto informací naloží. Lze s K19 neobchodovat, nekomunikovat, vytlačit jej na okraj našeho rodu.

Za třetí a na konec bylo třeba zradu fakticky potrestat.

Proto jsem se odhodlal k velice odvážnému a smělému kousku. Četl jsem o tom v nějaké knize v Elretově knihovně. Pokud rozdrcený kámen proměny smíchá upír se svojí krví a vypije, promění se dočasně ve vlkodlaka. Po jednom měsíci proměna odezní a původní podoba se vrátí.

Bylo to jediné a účinné řešení jak potrestat zrádce. V podobě vlka proniknout do rodu vlkodlaků a sám jako nástroj spravedlnosti vykonat přiměřený trest na zrádci. Protože se jednalo o vážný krok, bylo nutné jej projednat v Nejvyšší radě klanů a získat její schválení. A tak se i stalo. Rada souhlasila a současně ve svém rozhodnutí mne pověřila ještě jedním tajným úkolem. Ale o něm bych se zatím, mistře Quantare, raději nezmiňoval.

Předal jsem funkci mistra vždy spolehlivému Ilarenovi a nechal se z klanu na oko vyhodit. Někteří mistři klanů by si tuto zkušenost měli vyzkoušet, pokud tedy mají důvěru ve svůj klan. Předat na čas řízení a rozhodování o klanu je motivující. Silné řeči o síle jejich klanu by možná v tomto bodě zamrzly. Nyní jsem se mohl s klidem vypravit na křížovou výpravu.

S posvěcením samotného mistra Transivala a s pomocí kamene proměny jsem vzal na sebe před 15 dny podobu vlkodlaka. Okamžitě jsem začal stopovat zrádce, který se mi mezitím ukryl zde v Karpentském lese. Šlo to poměrně rychle. Po 7 dnech hrdý zrádce můj nátlak nevydržel, klan se mu rozpadl a sám se musel Transivalovi omluvit. Bylo velké vítězství.

V Karpentském lese jsem ale narazil i na něco zajímavého. Na podivně se chovajícího nekromancera, který pravidelně chodil sem do černého chrámu a prováděl rituály, které rozhodně nepatří k běžným a o nichž jsem četl v Raghulově knihovně. Rozhodl jsem se jej sledovat. A tak došlo k našemu včerejšímu setkání, mistře. Měl jsem pravdu, že připravuje něco nekalého a málem jste to zaplatil svým životem. To co stvořil, však uteklo, a já potřebuji od vás vědět, co to bylo a jak se to dá zničit," uzavřel své vyprávění Norak a vstal.

"No tak to bude velice těžké. To co se stalo, se nedá zvrátit," pronesl jsem k Norakovi. "Musím s tím seznámit bratrstvo a víc ti řeknu později. Především ti děkuji za záchranu, ale i ty jsi měl veliké štěstí. Bojovník smrti není z tohoto světa a jeho silami nemůže být ani zničen. Překvapils jej. Byl slabý a raději zvolil útěk. Zítra by se ti postavil. Raději se mu vyhýbej. Teď se opravdu musím vrátit do města. Je nutné se na něj připravit.  A děkuji za tvoji upřímnost, mistře Noraku."

"Doprovodím vás na kraj lesa," řekl Norak a zvedl se. Spolu jsem se pak vydali směrem k puklině a nejkratší cestou z lesa.

pokračovat