|
Domovem Ifrita bylo okolí Vyškovské brány a horní tok řeky Hané. Rád se toulal po širokém okolí. Nejraději měl hluboké lesy, které se rozprostíraly až k Blansku. Však nejoblíbenějším jeho místem byl Moravský kras, kde mohl být skryt před sluncem a očima nepřátel. Místní obyvatele neplenil jako vlkodlaci, ale pečoval o ně, aby byli vždy plni čisté a zdravé krve. Jednou ale objevil i jiné zajímavé chutě a zážitky. Stalo se to před několika lety, když se v noci snesl z výšky do tábořiště nějakých čundráků. Z každého vysál trochu krve a chtěl jako vždy odletět. Jenže pak náhle pocítil ten divný pocit. Zdálo, že se čas zpomalil a chtělo se mu smát. Cítil se najednou uvolněný a mírně euforický. Jazyk se mu začal lepit na patro a dostával strašnou žízeň. Začal proto hledat něco, čeho by se napil. Jak prohledával bágly a hledal nějakou tu čutoru nebo flašku s vodou, vypadl z jednoho batohu malý převázaný balíček s oreganem. "K čemu proboha čundráci mají oregano, když k večeři měli jen fazole," pomyslel si Ifrit. Prohledal ještě další bágly, ale kromě dvou plechovek fazolí k pití nic nenašel. Sebral proto balíček s oreganem a zmizel směrem k domovu. Tak se seznámil Ifrit poprvé s konopím.
Díky své vrozené nebojácnosti a touze vymýtit zlo v podobě vlkodlaků z jeho oblíbeného kraje byl první, kdo mne oslovil a nabídl mi spolupráci našich klanů. Šel dokonce tak daleko, že chtěl uzavřít širší alianci proti společnému nepříteli. Jednal vždy na rovinu a vždy tak, jak se na správného mistra sluší a patří. Jeho nabídku jsem dlouho zvažoval, ale nakonec jsem ji musel odmítnout. Spolupráci není vždy nutné vystavovat na odiv. Mnoho bojovníků se chlubí, že spolupracují nebo jsou chráněni kýmsi. Ale je tomu opravdu tak? Neukazuje to spíš na jejich slabost než hrdost, že jsou mocnými upíry a že jsou schopni se o sebe postarat? Jenže pak se stalo něco, co zamíchalo osudy všech zúčastněných. Ve snaze zabránit rychlému rozmachu a nárůstu síly u jednoho z vlkodlaků, požádal 19 nejctihodnějších mistrů klanů upírů o tajnou spolupráci. Tajemství však bylo prozrazeno jedním z mistrů upírů. Ani v klanu Ifrita se však situace nevyvíjela příliš v jeho prospěch. První jeho klan opustil upír, který u nich hledal jen ochranu a nechtěl se příliš zapojovat do boje proti upírům. Když ale klan opustil i dlouholetý přítel Ifrita, Ifrit raději klan rozpustil a požádal o přijetí do klanu Black Pearl.
A jak je u klanu Black Pearl zvykem, klan lpí na starých tradicích rodu upírů a dodržování Zákonů Šesti pečetí. Pro přijetí do klanu musel proto i Ifrit splnit 3 pravidla a 3 podmínky. To ovšem díky jeho zkušenostem, síle a jeho otevřenosti nebyl žádný problém. Dokonce si sám vybral i jméno hodné jeho nového klanu, které bylo symbolem neuhasínajícího ohně v jeho krvi a touze po očistě společnosti od vlkodlaků. Ifrit začal na sobě pracovat a postupně všem dokazoval, že bude klanu Black Pearl oporou a nedopustí, aby klan nikdy padl. Ifrit přinesl do klanu především horlivost, oddanost, obětavost a velkou snahu se učit. Díky těmto vlastnostem se jevil jako vhodný kandidát na funkce Mentora nebo Stamintora. Ztráty, které na cestě do klanu utrpěl, mu byly mistrem uhrazeny. Mladý Ifrit byl v podvečer 20. dubna přijat za řádného člena klanu Black Pearl a za pár dnů i jmenován do Nejvyšší rady klanu." |
"Ifrit, poslední z nováčků, je už upírem po mnoho dlouhých let," řekl krátce Norak. "Díky svým schopnostem a vlastnostem se brzy stal mistrem jednoho z menších klanů. A jak se říká, když máte dostatek kuráže a odvahy, na velikosti a počtu nezáleží. Klan pod vedením Ifrita se odhodlaně vrhal do bitev a bojovali proti vlkodlakům všude a kdykoli byla příležitost. Ifrit byl rozhodný a spravedlivý mistr, ale klan jej nakonec zradil a ponechal samotného a napospas vlkodlakům. Ale ne nadlouho.
