Norak měl co dělat, aby se na zádech draka udržel. Ten prudce vystoupal vzhůru asi o 200 metrů, stočil se doprava a vlétl do jedné z jeskyní na jižní straně hory. 

Byla mnohem menší než auditorium, přesto by se do ní klidně vešlo i tucet draků, a byla skromně zařízená. Pouze knihy a podivné předměty. Zatím co Norak sesedal, přistál vedle něj Quinta. Na jakémsi vyvýšeném pódiu uprostřed jeskyně stál nádherný bílý drak a četl si ve velké otevřené knize.

"Pojďte za mnou, mistře, já vás představím," řekl Quinta. Došli k pódiu, kde se knihovník se uklonil. Norak udělal totéž a zůstal tak po celou dobu, zatímco jej Quinta představoval.

"Vítám tě, mistře dvojí krve. Co ode mne žádáš? Pamatuj ale, že draci nezasahují do řádu světa, pokud to není nezbytně nutné. Pokud jste vyvolali bojovníka smrti, musíte si  pomoci sami."

Noraka jeho řeč trochu urazila. On přece nic nezavinil a přešel to raději mlčením. Byl přeci jenom hezkých pár stovek metrů nad zemí a navíc rozhněvat si draky by opravdu nebylo moudré.

"Mistře převore, vidím, že jste informován a nerad bych zdržoval. Nechci váš zásah, ale jen šanci zvrátit to, co jiný způsobil. Navíc jsem ochotný se sám pro to obětovat a položit za to i svůj život."

Převor se na Noraka zkoumavě podíval a řekl: "Moudrá slova a co ode mne vlastně žádáš, mistře Noraku? Snad nechceš, abych ti dovolil zabít nějakého draka, abys mohl získat jeho krev?" Bylo vidět, že převor je opravu informovaný o všem co se děje a účel návštěvy prohlédl.

"Ne, nechci, ale slyšel jsem, že zde uchováváte v magickém poháru prolitou krev všech draků. Chtěl bych vaše svolení se z toho poháru napít."

"Cože? Napít se z posvátného poháru? Kdo to kdy slyšel. Víš, Noraku, že i kdybych ti to dovolil, jediný doušek tě může zabít?

Bylo mnoho takových bláznů, kteří chtěli ochutnat dračí krev. Jen málokdo to přežil. Z většiny zbyl jen je popel a prach. Ten, jehož tělo ale vstřebá dračí krev, se stane téměř neporazitelný. Kůže mu ztvrdne, místo krve bude mít oheň a všechny kosti a kůstky v jeho těle budou jak z ocele. Nebudeš mít mnoho šancí."

"Vím to a jsem ochoten to podstoupit. Jedině tvor trojjediné krve může zabít bojovníka smrti. Musím to risknout."

"Vidím tvoji odvahu, sílu i obětavost, ale pokud se chceš dobrovolně napít z magického poháru,  musíš prokázat i svoji moudrost. Jen moudrý dovede správně užít své vlastnosti a nezneužije je k vlastnímu prospěchu.

Nechám tě zítra napít z poháru, když si to tak velice přeješ. Ale pohár si budeš muset zvolit sám. Máme tady tři poháry. Jeden je vyrobený ze zlata, druhý ze stříbra a poslední z modrého achátu. Jen v jediném bude krev, v ostatních bude obyčejné víno. Přijď zítra, zavedu tě do pokladnice a řeknu ti podmínky."

Norak se hluboce uklonil a spolu s Quintou, který po celou dobu vše zapisoval, se vrátili k ústí jeskyně. Tam Quinta hvízdl a zanedlouho se objevil tentokrát kovově stříbrný drak.

Když dorazili zpět do přístavu, bylo pozdě odpoledne. Norak byl plný napětí a jeho hlavou se honily všemožné myšleny. Celou cestu šli totiž bez jediného slůvka, ale teď už to nevydržel a musel se zeptat.

"Quinte, jaké to jsou podmínky, nevíš?"

Quint byl chvíli ticho a pak promluvil. "To, co chceš, mistře, podstoupit, je od samého začátku moc nebezpečné. Co já pamatuji, jen jediný tvor přežil požití dračí krve a tím byl zakladatel rodu upírů. Od té doby nikdo. Každý to zaplatil svým životem. Každý, kdo se napil, zemřel.

Dračí krev je, mistře Noraku, zvláštní. Je živá a sama si rozhoduje, koho stráví nebo v kterém těle zůstane. Nenapadlo tě, proč draci mohou mít takou krev? Proč žijí a krev je nezničí?

Tajemství krve je v duši draka. Pokud máš duši draka, krev ti neublíží. Máš duši draka, Noraku?"

Tak to opravdu Norak neměl. Jediné co měl, byla ještě trocha naděje, že podmínky splní. Pokud ne, bude se muset do pokladnice chrámu vloupat a magický pohár ukrást. 

pokračovat