V průchodu na mýtinu se objevila Hibuna. Viděla, jak plameny obklopili Gohara a táhnou jej k trhlině. Řval a bránil se, ale nemohl nic dělat. Jeho kůže se roztékala a tělo ztrácelo tvar. Sotva se ohnivá koule dotkla trhliny, krátce zazářila. Pak se vznesla k obloze a vybuchla na milion drobných plamínků. Celá mýtina byla okamžitě v plamenech. Žár se zdál až nesnesitelný. Bylo nutné jednat rychle. Hibuna skočila do středu mýtiny. Sebrala Norakovo bezvládné tělo, vytržený kus masa a v okamžiku byla zpět ve štěrbině. Každý strom už zářil jak pochodeň. Plameny vytvářely na skalách kolem mýtiny děsivé obrazce. Jen starý chrám uprostřed stál v klidu a díval se na tu zkázu kolem sebe. Hibuna proběhla štěrbinou a zamířila nejkratší cestou rovnou do Imust Taaru. Pomalu začalo svítat. Před městem se zastavila a otočila se. Nad Karpentským lesem v místě chrámu jako by vycházelo druhé slunce. Vzala na sebe zpět podobu ženy, zvedla Noraka a vstoupila do města. Když jsem jí otevřel dveře, uviděl jsem přesmutný obraz. Bezvládné Norakovo tělo v rukou krásné mladé ženy. "Mistře Quantare, jsem Hibuna z klanu V.R.R a nesu vám Norakovo tělo." "Pojďte dál. Musíme rychle udělat zpětný rituál," řekl jsem a odvedl ji i s Norakem do obřadní síně. Čerstvý výluh byl již připravený. "Dejte jej do nádoby," a sebral jsem ze stolu kořen kostivalu a Norakův prsten. Norakovi koukala z vody jen hlava. Tělo krvácelo a na prsou mu chyběl kus masa. Žalostný pohled. Snad se mi ho podaří vrátit zpět. Začal jsem rituál. Jakmile se objevily 4 rotující štíty, vhodil jsem do vody kostival a Noraků prsten. "Není to zakázané, mistře Quantare?" ozvala se pod schody Hibuna. "Psyché defragmenta mortis indimente," zaznělo burácivě v síni. Objevil se záblesk a místnost naplnilo rudé světlo. Chvíli bylo ticho a pak se ozval z nádoby hluboký nádech. Hibuna přiskočila a uviděla jak Norak těžce otevírá oči. Podíval se na ní a slabě se pousmál. V koutku jejích krásných očí se objevily slzy. "Jsem živý nebo jsem v nebi?" "Pokud jo, tak já jsem archanděl Gabriel a tohle je můj cherubín," odpověděl Norak. A tak se zrodil nový Norak, zkušenější a bohatší o nové přátele. Norak, o kterém ještě všichni uslyší. Norak, pro kterého jsou činy mocnější než slova. |