V průchodu na mýtinu se objevila Hibuna. Viděla, jak plameny obklopili Gohara a táhnou jej k trhlině. Řval a bránil se, ale nemohl nic dělat. Jeho kůže se roztékala a tělo ztrácelo tvar. 

Sotva se ohnivá koule dotkla trhliny, krátce zazářila. Pak se vznesla k obloze a vybuchla na milion drobných plamínků. Celá mýtina byla okamžitě v plamenech. Žár se zdál až nesnesitelný. Bylo nutné jednat rychle. 

Hibuna skočila do středu mýtiny. Sebrala Norakovo bezvládné tělo, vytržený kus masa a v okamžiku byla zpět ve štěrbině. Každý strom už zářil jak pochodeň. Plameny vytvářely na skalách kolem mýtiny děsivé obrazce.  Jen starý chrám uprostřed stál v klidu a díval se na tu zkázu kolem sebe.

Hibuna proběhla štěrbinou a zamířila nejkratší cestou rovnou do Imust Taaru. Pomalu začalo svítat. Před městem se zastavila a otočila se. Nad Karpentským lesem v místě chrámu jako by vycházelo druhé slunce. Vzala na sebe zpět podobu ženy, zvedla Noraka a vstoupila do města.

Když jsem jí otevřel dveře, uviděl jsem přesmutný obraz. Bezvládné Norakovo tělo v rukou krásné mladé ženy.

"Mistře Quantare, jsem Hibuna z klanu V.R.R a nesu vám Norakovo tělo."

"Pojďte dál. Musíme rychle udělat zpětný rituál," řekl jsem a odvedl ji i s Norakem do obřadní síně. Čerstvý výluh byl již připravený.

"Dejte jej do nádoby," a sebral jsem ze stolu kořen kostivalu a Norakův prsten.

Norakovi koukala z vody jen hlava. Tělo krvácelo a na prsou mu chyběl kus masa. Žalostný pohled. Snad se mi ho podaří vrátit zpět. Začal jsem rituál.

Jakmile se objevily 4 rotující štíty, vhodil jsem do vody kostival a Noraků prsten.

"Není to zakázané, mistře Quantare?" ozvala se pod schody Hibuna.

"Psyché defragmenta mortis indimente," zaznělo burácivě v síni. Objevil se záblesk a místnost naplnilo rudé světlo.

Chvíli bylo ticho a pak se ozval z nádoby hluboký nádech.

Hibuna přiskočila a uviděla jak Norak těžce otevírá oči. Podíval se na ní a slabě se pousmál. V koutku jejích krásných očí se objevily slzy. 

"Jsem živý nebo jsem v nebi?"

"Pokud jo, tak já jsem archanděl Gabriel a tohle je můj cherubín," odpověděl Norak.

A tak se zrodil nový Norak, zkušenější a bohatší o nové přátele. Norak, o kterém ještě všichni uslyší. Norak, pro kterého jsou činy mocnější než slova.

pokračovat