Bylo krátce před svítáním. Reticent se probudil celý zpocený a rozrušený z toho, co právě prožil. Ve tváři se mu zračil strach i překvapení. Pokoj ale naštěstí vypadal přesně tak zchátrale jako večer. Byl to tedy jen děsivý sen?

Třeba ta bolest. Byla tak skutečná, že se raději ujistil, jestli má obě ruce. Slyšel přeci i hudbu, cítil vůni i vítr jak se mu opíral v noci do tváří. A co ten výkřik, který jej v noci probudil. Co všichni ty lidé, které viděl a slyšel. Že by zapracovala jeho fantazie? Říká se, že v místech velkých tragédií někteří lidé cítí a prožívají věci, které se tam kdysi udály. Co když podprahově vnímá něco, co tady visí vzduchu? Musí to stůj co stůj prověřit. Vstal, oblékl se a vyšel z ložnice.

Chodba byla přesně taková, jak si ji pamatoval ze včerejška. Dveře protějšího pokoje byly zase vyvrácené a za nimi jen zpřevrácený nábytek a rozbitá postel. Nikde ani živáčka, jen trosky, trosky a zase jen trosky. Najednou Reticenta něco napadlo. Pokud byl zabit v aréně, muselo se tam tenkrát stát něco, co podstatným způsobem ovlivnilo život hradu. Seběhl po schodišti a zamířil si to ven z paláce.

Na nádvoří trsy trávy a bodláků hojně prorůstaly kamennou dlažbou a kašna, která v jeho snu tvořila dominantu palácového nádvoří, byla zarostlá psím vínem až po zlatou dračí tlamu. Proběhl kolem ní a za bránou se vydal nejkratším směrem k aréně. 

Cestou míjel většinou jen torza domů porostlá břečťanem a kopřivami. Z velké kovárny, kterou včera přehlédl, stála jen pec a před ní zrezivělá kovadlina. Sousední dům, který pravděpodobně patřil kováři, byl celý zčernalý a v jeho štítové zdi zela třímetrová díra.  

Konečně uviděl arénu. Vypadala přesně jako ve snu, akorát víc poničená a zarostlá bujnou vegetací. Levému monstru chyběla hlava a pravé leželo povalené v nedalekém houští. Brána arény byla dokořán. Sen ho začínal děsit čím dál tím víc. Sebral na zemi louči, zapálil jí a vstoupil do tmavých kobek pod arénou.  

Vzduch zde byl těžký a plný podivných pachů. Několik krys, které hodovaly na čemsi, s pištěním okamžitě zmizelo hlouběji do kobek. Reticent si pamatoval, že ve snu prošel kolem několika kobek, ve kterých byly uskladněny zbraně a brnění a pak minul zdvižnou plošinu do arény. Za ní pak začínaly kobky s kulisami. Jenže teď byla podzemní chodba téměř neprůchodná a některé kobky zavalené. Prodíral se mezi spadaným kamením porostlým vlhkým mechem a opatrně postupoval vpřed. Náhle jej zamrazilo. Tady se to někde stalo.

Reticent zvedl pochodeň do výšky a před sebou uviděl zašlou kulisu jakéhosi venkovského stavení. Za ní mezi kameny ležely dvě kostry a obě bez hlavy. Podle brnění, které měly kostry na sobě, to byli asi strážci, o které ve snu zakopl.

Reticent se instinktivně otočil a světlo z pochodně dopadlo do menší kobky, kterou ve snu považoval za temnou uličku. Odtud musel přijít útok. Z této kobky musel na něj turan zaútočit. Odvalil proto velký kus kamene a vstoupil do dovnitř.

Kobka byla velká tak patnáct krát dvacet metrů. Mezi popadaným kamením se všude válely dřevěné napodobeniny vlkodlaků a upírů v životní velikosti oblečené do imitací různých druhů brnění. Viděl tu atrapu Vesdenu a Rhytaie, žlutou barvou vymalovaný Nargoth nebo už hodně oprýskaný růžový Angelus. Byly tu makety štítů i helem. Poznával Tanond i Ka Baan se zeleným sklíčkem na čelence, Jameter se znakem netopýra nebo vzadu u stěny Lotus s lebkou uprostřed.

Najednou se ale Reticent zarazil - Lotus má přeci na štítové straně hvězdu a ne lebku. Zaměřil pochodeň tím směrem, aby se podíval, co vlastně zahlédl. Opřená o Lotus tam, v polosedě, ležela kostra nějakého bojovníka. Jeho sen začínal nabývat reálných rozměrů.

Přelezl hromadu napodobenin a světlo pochodně dopadlo jasně na zadní stěnu kobky. Teď viděl, že se nejedná o další atrapu, ale o skutečného bojovníka.

Podle zlaceného brnění Goldt, které měl válečník na sobě, a helmice Thelurgos, která se válela opodál, muselo jít o vysoce postaveného bojovníka. Brnění na prsou měl roztržené a trčely z něj zbytky zlomených žeber. Stříbrné nárameníky chránící obvykle ramena a ruce neměly co chránit. Bojovníkovi chyběly obě paže. Reticent našel svoji smrt.

pokračovat