Spor Hopika a Noraka spustil na Fóru lavinu diskusí na čí straně je vlastně pravda. Tady je zmiňovaná obhajoba, kterou tehdy Norak zveřejnil na Fóru (je tam stále k dohledání).

"Každý by měl vyslechnout i druhou stranu, protože některé souvislosti by vám mohli uniknout. Hopikovi v současnosti vadí to, co on dělal a dělá jiným. A to jsou útoky 5x denně. Pokud se ale tak děje právě jemu a našel se způsob jak jej donutit přemýšlet o taktice a pravidlech hry, tak se zlobí a považuje to za nespravedlnost a bránění ve hře. Jistě by se našlo v našem kraji spousta bojovníků, kterým spolu s Etritonem znepříjemňoval život a určitě i stejně tolik, kterých odešlo jinam, kvůli jeho návštěvám. To ale asi zapomněl dodat. Navíc neprohrává v soubojích, jak uvádí, ale prohrávám já a to v poměru 300:1400 ve zdraví skoro v každém boji. Jak ale zjistit zda už překročil svoji za kameny koupenou pokladnici? Jedině dalším útokem.

Hopik trvale a permanentně napadal a napadá upíry. Jeho skoro 7 milionů zlata dělá při jeho 8.511 vítězných útocích průměr na jeden útok 817 zlatých. A to je opravdu velmi hodně. Průměr u bojovníků na podobných levelech si spočítejte sami, je mnohem nižší. Vyplývá z toho jediné, že útočil a útočí 5x denně na upíry a drtí je hlava nehlava. Pokud tvrdí opak, podívejte se na jeho statistiky. Já mám o něco vyšší počet útoků, a přesto zlata mám o polovinu méně. To samé je bojovník Strong, který má mimo jiné největší počet vítězství v našem kraji, ale při tom malé zisky. Zajímavé, že?

V BiteFight je skoro všechno důležité a vše se počítá. Vítězství, prohry, atd. A pokud existuje Highscore na počet vítězství a počet proher, každá jeho prohra je moje výhra a posun v Highscore. I o tom je BiteFight! Nejen o zlatu a kořisti.

Druhou věcí je, že sám Hopik má v popisu, že neuzavírá mír. Pokud chce být hrdý, ať dodrží své slovo, měl by hrát dál a vymyslet nový způsob taktiky a mír neuzavírat. Na vyšších lvl stejně pravděpodobně přejde na kořist, protože jinak to nejde nebo není to tolik výnosné. Každý máme nějaký styl a ten se mění podle toho, jak postupujeme nahoru, nebo jak zrovna prohráváme, anebo jak se k nám kdo chová. Kromě sbírání kořisti či zlata, se dá bojovat i takticky, ale je to velmi málo využívané. Nemyslím tím podrazácky, že něco slíbím a potom nedodržím, jak to dělají někteří bojovníci. Bojovník, který se drží zuby nehty na jednom levelu a dělá problémy všem okolo, je prostě možné posunout výš. A to vše přesně podle pravidel. Stačí útoky bojovníků na vyšším lvl. On se svými staty je silnější než kdokoli v okolí a logicky vyhraje a tím získá zkušenostní body. Tak se dostane k silnějším protivníkům, se kterými si může rovnocenně měřit síly a ne jen útočit na mnohem slabší. Já ve statech jsem pro něj rovnocenný, ať jsem je získal jakkoli, a tudíž útoky nejsou nemorální. Hra je o útocích, ať se nám to líbí nebo ne či zrovna hodí nebo nehodí do krámu.

Ani za bránění ve hře nebo znemožnění hry to nelze považovat. Protože pokud by komukoli z vás někdo zakázal útočit, lze i to považovat za bránění ve hře a určování na koho smíte a nesmíte útočit. Navíc pokud někoho chcete postrčit na vyšší lvl, aby neobtěžoval vaše přátele, jak to uděláte? Lze se samozřejmě domluvit, ale on přece neuzavírá mír! A potom, těch hráčů by bylo stejně hodně, kteří by před jeho útoky chtěli být chráněni.

Na Hopika lze útočit dvěma způsoby a je těžké říci, který se mu víc nelíbí. Zda ten co mu přidává body nebo ten, ve kterém jej obírám, nebo budu obírat, o zlato. Pokud si stěžuje, že mu vadí zkušenostní body, nebude mu vadit, když mu budu ubírat zlato? Nevýhodou Goldhunterů s vysokými staty je totiž, a on to moc dobře ví, že musí nashromáždit na zvýšení statu větší množství zlata a o to je jej možné snadno okrást. Stačí si počkat, sledovat jeho hru a přírůstky zlata. I zde zákaz útoků by byl bráněním ve hře. Goldhunteři s vysokými staty počítají, že na ně nikdo slabší nebude útočit a využívají toho, že si na ně nikdo nedovolí a vždy zvítězí. Proto jsem začal používat kameny, abych rychle dohnal staty silných Goldhunterů blokujících lvl a ochránil tak především svůj klan. Je to obrana i taktika.

Používání kamenů není ani nemorální ani proti pravidlům. Je to stejné jako byste vyčítali někomu, že hraje 10 hodin denně a vy jen hodinu, nebo že on má pokladnici a vy ne, anebo že on hraje už rok a vy jen pár měsíců. Je to prostě tak umožněné. Je to o souboji dvou soupeřů v jakýchkoli podmínkách a bez ohledu jak jste se ke svému vybavení dostali. Není důležité přeci, jestli jste si brnění koupili sami nebo vám je někdo koupil. Představte si, kdyby na Hopika útočil někdo, kdo má stejné staty jako já, ale nehraje za kameny. Je to stejné nebo jiné? Choval by se Hopik taky tak?

Hopik ani neměří stejným metrem, když mi vyčítá používání kamenů a sám přiznává, že je sám používá. Navíc u něj v přímo v klanu je bojovník, který dal přes pána stínů do hry 3,9 milionu a jiný hráč v našem kraji Jedubabka dokonce 9,3 milionu. A jsou další a další. Stačí si započítat. Já se svými 2,2 mil jsem ještě hodně při zemi.

Přesto náš život tady má přesně vymezená pravidla. Kdo neuzavírá mír, musí počítat, že ani s ním nemusí být uzavřený mír. Kdo chce na jiné útočit 5x denně, musí počítat i on sám s častými útoky. Každý někoho chrání. Kdo chce spořit, musí počítat, že jej oberou. Kdo chce spořit a nezvyšovat lvl, musí počítat, že buď mu seberou zlato a zdraví nebo přidají zkušenostní body. Vše je riziko spojené s jiným způsobem hraní. Kdo se bojuje jen v určitou dobu, může bojovat i jindy. Je to výhoda nebo ne? Když přijdete domů až večer a začnete lovit a přes den vám oškubali vaše pokladničky jiní bojovníci, je to výhoda? Co všechno můžete vy a jiní nemohou? Mají jiní právo se ozvat proti vám, že máte víc času, že hrajete každý den už přes rok, že vám přátelé kupují výzbroj, nebo že máte pokladnici, gargoyla a knihu a oni ne, že si kupujete kameny? Všechno jsou výhody, které mohou řadě bojovníků vadit.

Poslední věc, od poloviny září na žádost Hibunky jej nemám v ignore a přesto se neozval. Sice nevím s jakou nabídkou přijde, když neuzavírá mír, ale protože s ním mám konflikty od doby kdy jsem se stal mistrem Black Pearl a už jednou kvůli němu přestal hrát, myslím, že se asi nedohodneme."

Norak se uvelebil v křesle u krbu a pokračoval ve vyprávění. Vrátil se k tomu, co Hopik ve své stížnosti popsal:

1. že nemá konkurenci až na dotyčného Noraka.
2. že kameny používá, a to včetně vybavení své skrýše a nákupu vybavení
3. že nemá šanci vyhrát a při tom nad Norakem půlku bojů vyhrává
4. že Norak neporušuje Pravidla a že dělá jen 5 útoků denně
5. že nemá možnost našetřit
6. že oplácel útoky stejnou měrou všem Norakovým spolubojovníků z klanu
7. že požádal i jiné hráče o útoky na klan Black Pearl
8. že není jediný, kdo takto Norakovými útoky trpí
9. že chce nějakou pomstu v podobě změny Pravidel
10. že není s Norakem domluva

První tvrzení Hopika jen potvrdilo, že je Goldhunterem a může si s upíry dělat co chce. Druhým se sám usvědčil, že je kamínkář a svoji pozici si vybudoval i právě díky kamenům. Třetím tvrzením byl sám proti sobě a ve čtvrtém vlastně Noraka pochválil, že hraje podle pravidel. Páté tvrzení nikoho nezajímá, protože jeho oběti byly na tom stejně. Navíc, když na někoho teď zaútočíte, za hodinu na něj zaútočí někdo jiný, pak zase někdo jiný. O nějakém snadném šetření tedy nemůže být ani řeč, pokud ovšem nejste nepřemožitelný Goldhunter a ve štěstí vám překáží jen jeden děsně otravný upír. V šestém a sedmém tvrzení se Hopik sám usvědčil, že poslal proti klanu Black Pearl kde koho a útoky byly také pětkrát denně. Dělal přesně to, na co si sám stěžoval. V osmém tvrzení nechtěně přiznal, že není žádnou zvláštní výjimkou, protože Norak útočí stejně na všechny. V devátém chtěl něco, co je moc špatné, protože chtěl jako Goldhunter pozměnit ve svůj prospěch pravidla. No a poslední tvrzení je jen polopravda. Norak, jej totiž měl v ignore od doby ještě před znovuzrozením. Hopik byl totiž jedním z Goldhunterů, kteří na něj tehdy útočili a o nějakém míru či dohodě o neútočení nechtěl a ni slyšet. Teď se mu to vrátilo s úroky.

Norak v tom, co napsal na Fóru, vydal ze sebe to nejlepší, aby se obhájil a především vyvrátil zmiňovaná tvrzení. Stanoviska a názory, které k tomu zazněly si můžete na Fóru přečíst sami. Jedni se klonili k Hopikovi a jiní k Norakovi. Přesně podle toho, kdo kým byl, zda Goldhunterem či tím, kdo byl Goldhuntery bit. Nakonec se do toho museli vložit samotní správci Fóra a vládci krajů a celou debatu ukončili. Norak se nedopustil ničeho, co by bylo v rozporu s Pravidly a nikoho svojí taktikou neomezoval. Bojoval přesně tak, jak mu to Pravidla umožňovala, a měl plné právo hrát, jako kdysi hráli sami Goldhunteři. Když Goldhunteři mohou někoho škubat klidně pětkrát denně, tak proč ne i někdo jiný. Je na taktice každého bojovníka, kdy loví, koho loví a jestli využívá dohod o neútočení či uzavírá mír s ostatními hráči. A pokud neuzavírá, ať se nediví, že když se karta obrátí, nikdo nechce uzavírat mír s ním. Kdo si chce celou kausu prostudovat, nechť navštíví Město tisíce vodopádů a zajde si na Fórum.

To, že kauza dopadla ve prospěch Noraka, Hopikem dost silně otřásla. A nejen jím. Bohužel, Hopik byl chráněncem Hibuny. Ona byla tou kamarádkou, o které se zmiňoval Hopik, a zkusila se u Noraka přimluvit. Vždyť se přece znali. Norak jí vyšel vstříc a Hopika si odblokoval. Jenže to nic nevyřešilo, protože Hopik byl Goldhunter a nehodlal slevit ze svých názorů.

„Je to škoda, mistře Quantare, někoho prostě nepředěláte a někomu zase nevysvětlíte,“ dokončil vyprávění o Hopikovi Norak. „Jdu se na chvilku provětrat do města.“

Byla to opravdu škoda a navíc přinesla i jedno zklamání. Z Norakova vyprávění jsem pochopil, že mu šlo o jediné - aby Hopik Norakovi přiznal možnost hrát tak, jak hrál a nehledal cestičky jak měnit či ovlivňovat Pravidla hry. Aby pochopil, že mír či dohoda o neútočení patří i do slovníků Goldgunterů, zvláště pokud mají konkurenci, ať už vznikla za kameny nebo změnou vlkodlaka na upíra. A pokud někdo volí silná slova, že mír s nikým neuzavírá, musí si to také obhájit. Toho se Norak držel a drží dodnes. Kdo s ním jedná na rovinu a na nic si nehraje, ten má u něj dveře otevřené. A tak se stalo, že díky sporu s Hopikem se Norak a Hibuna, kdysi přátelé, navždy rozešli po vlastních cestách.

pokračovat