Norak se mírně předklonil. "Jak jsem řekl. Jen jediný člověk to mohl udělat. Jen jediný měl sílu,  moc a možnosti to celé utajit. Byl si to ty, starosto, kdo zabil vlastní dceru."

"Jak se opovažuješ ty vrahu. Pomátl si se na rozumu? Dal jsem vám přece svobodu. Tohle je váš vděk? Proč bych chtěl zabíjet vlastní dceru? Kapitáne, strhněte mu plášť ať za tu nehoráznou lež shoří."

"Já si jej klidně sundám sám, starosto," řekl Norak a uvolnil tkanici. Dýmějový plášť dopadl těžce na zem. Grilování se ale nekonalo. Zázrak či kouzlo? Omyl či podvod? V davu to udiveně zašumělo.

"Jsi vlkodlak, starosto," pokračoval Norak, "a byl si nejspíš pokousán při své nedávné cestě do města Tisíce vodopádů. Jsi totiž jediný, koho stráže při příchodu do města nekontrolují. Hádám, že vlkodlaci měli v úmyslu udělat z celé vesnice vesnici vlkodlaků. Tys je měl pustit dovnitř anebo se sám postarat o jejich proměnu. A ten, kdo by nechtěl, z toho by byla jistě brzy chutná večeře. Smrt tvé dcery byla buď  nešťastná náhoda nebo tě viděla při proměně," řekl Norak už sebejistým hlasem.

"Nesmysly a nehorázná lež. Vytrhněte mu jazyk a vražte mu kůl do jeho černého srdce," zařval starosta.

"To, co říká, je pravda," ozvalo se náhle z boční ulice. Dav se otočil za hlasem.

Na kraji náměstí se objevila Sirena. Šaty měla potrhané, na rukou a nohou modřiny a krvavé šrámy. Po jejím boku stál Norak. Tedy skoro. 

"To je můj Wraith," šeptla pravému Norakovi do ucha Swingr. "Říkala jsem ti, že si jste hodně podobní."

Teď už byl dav dokonale zmaten a jen tiše uvolňoval cestu Sireně, kterou podpíral Wraith. Když došli na podium, Sirena se nevěřícně podívala na druhého Wraitha, ale pak se obrátila k davu a znovu promluvila.

"Na zpáteční cestě z jeskyní mne napadli vlkodlaci. Čekali připraveni v Dubovém průsmyku. Nebýt tady Wraitha, těžko bych se jim ubránila. Jako kdyby jim o mé cestě k věštkyni někdo řekl. Ty si jediný, starosto, kdo věděl, kam jdu a kudy. Nebyla to tedy náhoda. A věštba tvoji zradu jen potvrdila. Slyšte proroctví ctihodné Thery ze Třpytících se jeskyní.

 

V srdci Puli je zlo velmi dobře ukryté,

své jméno zlatem na vlajce má vyšité,

než vlčí lebka v tmavé zemi spočine,

vlastní sémě jeho rukou první zahyne."

 

Ozvalo se děsivé a táhlé zavytí. Zraky všech se obrátily na starostu. Jeho podoba se začala měnit. Dav se dal zděšeně na útěk. 

Oblečení starosty popraskalo a bílá kůže se rychle pokrývala hustou šedou srstí. Nohy a ruce se prodloužilÿ a lebka měnila svůj tvar. Už tu nestál starosta, jakého všichni znali, ale vlkodlak s ostrými zuby a drápy na mohutných tlapách. 

"Všechny vás zabiju a nikdo mi v tom nezabrání," zařval a vrhnul se mohutným skokem směrem k pódiu uprostřed náměstí.

Norak vytrhl překvapenému kapitánovi meč z jeho ruky a tasil jej směrem k vlkodlakovi. Náhle se však ozval výstřel. Připravený a dobře mířený. Tělo vlkodlaka jako by náhle narazilo do nějaké neviditelné bariéry.  Skok nebyl dokončen. Tělo těžce dopadlo na zem pod pódiem a nabývalo zpět svojí lidské podoby. Do nastalého ticha Sirena dokončila proroctví. 

 

"Jen síla ducha ta jej odhalí a zničí

už stříbrná kulka vzduchem fičí."

 

Wraith se usmál na Swingr a schoval stříbrnou pistoli do svého pláště.

"Je dobré vědět, co na ně platí, brácho," prohodil směrem k Norakovi, který mezitím vracel šokovanému kapitánovi jeho meč. "A teď bych šel na jedno chlazené. Snad si je zasloužím. Co říkáte?" řekl Wraith. Sirena, Swingr i Norak souhlasně přikývli.

pokračovat