|
Norak byl fascinován a jen zíral kolem sebe. A upozorňuji, že výraz fascinován bylo slabé slovo, pro pocity, které se v něm teď odehrávaly. Nikdy za svůj dlouhý život Norak neviděl nic tak úžasného a výjimečného. Kdysi sice navštívil několik dolů na ďábelské kameny, ale žádný z nich nesahal těmto jeskyním ani po kolena. Všude kam se podíval, vyrůstaly ze skal krystaly křišťálu. Malé, velké, čiré nebo mléčně zabarvené a všechny slabě jiskřily a vyzařovaly světle narůžovělé světlo, jakoby je někdo očaroval. Sirena mířila stále kupředu hlavní chodbou, která se teď mírně svažovala. Cestou míjeli mnoho postranních chodeb a všechny vypadaly stejně nádherně jako ta, kterou právě šli. Po 20 minutách se chodba náhle rozšířila a oni vstoupili do obrovské přírodní podzemní jeskyně, větší než katedrála. Celá jeskyně byla osvětlená měkce zářícími stalaktity roztroušenými ve stropu nebo přirozených sloupech. Uprostřed jeskyně z jakéhosi kamenného ostrohu vyrůstal chrám s majestátní alabastrovou sochou bohyně Melassy v jeho vrcholu.
Vysoko pod klenbou stropu se pak mezi neskutečně velkými krystaly vznášely další menší chrámy a stavby, o jejichž účelu neměl Norak ani zdání. "Ta stavba napravo je oráculum," a Sirena ukázala na jakousi jiskřící studnu se sochou Melassy, která v ruce drží zářící křišťálovou kouli.
A támhle je dračí archiv," řekla polohlasem Sirena. "Je jako živý, viď?!"
"V ostatních stavbách, které vidíš, jsou presbytáře a oratoře nebo menší knihovny. Je jich tam plno. Teď musíme nahoru. Doufám, že ti nevadí schody, Noraku," usmála se Sirena, když došli pod chrámové schodiště. "No není jich zrovna málo. Akoba jich má do sklepů dvěstě, uvidíme," a začal je v duchu počítat. Když se dopracoval k číslu 333 byli nahoře. Od vchodu do chrámu k nim mířila okouzlující zralá žena zahalená v poloprůsvitných šatech umocňujících její nádherné křivky. "To je Thera," špitla Sirena, "chtělo by to nějaké pukrle." "Cože by to chtělo?" otočil se na ni Norak. Ale než stačil cokoliv udělat se svým tělem, byla Thera u nich a sama jim podávala ruku. "Vítej Sireno. Tak brzy jsem tě nečekala. A vidím, že mi dokonce přivádíš vašeho zachránce. Co pro tebe můžu udělat, Noraku." "Eeeeee…., vy znáte mé jméno?" udiveně vypadlo z Noraka. "Ano a ráda tě poznávám i osobně. Činy tě předcházejí, ale ještě větší tě čekají. Co tě přivádí do třpytivých jeskyní? Hledáš odpovědi na své otázky nebo chceš znát svoji budoucnost?" "Nejpíš něco z budoucnosti. Odpovědi si najdu sám." "Dobrá, pojďte za mnou," řekla Thera a zamířila zpět do chrámu. |
