Když se Norak od Falseho dozvěděl, co se zabydlelo v jejich kraji, bylo třeba urychleně jednat. Drapeři museli být za každou cenu pochytáni a předáni spravedlnosti. Spojil se proto s mistry Kreatorem a J.E.Akobou a sdělil jim, co se stalo. Každý mu poslal své nejlepší bojovníky a společně pak vyrazili na cestu. Jenže když dorazili na místo, bylo všechno jinak, i když to tak zprvu nevypadalo.

Čerstvě zasněžený Greenwall byl nad ránem stejně tichý jako v noci. Nikde ani hlásku, jen bílý sníh křupal pod jejich nohami.

"Snad se nám je podaří překvapit nepřipravené," řekl Norak. "Ale pozor na jejich magii. Prohledejte dům od domu a každého pořádně svažte a nezapomeňte na roubíky. A ty, False, dojdi pro Stronga a toho vlka." False přikývl a vyrazil na jih k nedalekému lesu.

"Hlavně tiše a nic nepřehlédněte. Rozdělíme se na čtyři skupiny. Musí to být bleskové a nečekané. Každý, kdo se bude vzpouzet, toho pořádně uspěte. Zabíjejte jen v krajním případě. Kdo najde jejich mistra, má u mě zvláštní prémii. Sejdeme se uprostřed na náměstí. Tak jdeme."

Bojovníci přikývli na srozuměnou, proběhli otevřenou jižní bránou Greenwallu a zmizeli v jeho uličkách. Jaké ale bylo jejich překvapení, když ani po několika hodinách úporného hledání nenašli ani jedinou živou duši. Všichni dorazili na náměstí s nepořízenou.

"Co se to tady kruci děje?" Rozčiloval se Norak a nervózně přecházel sem tam. "To přece není možné. Kam se všichni tak najednou vypařili?"

"A nejen oni, mistře," ozval se udýchaný False, který právě dorazil na náměstí. "Stronga a Wertena jsem taky nikde nenašel. Nebýt toho nočního sněžení, možná bych měl větší šanci."

"Nemohli přeci jen tak zmizet, False. Vezmi pár bojovníků a jdeme se podívat za město. Ten velký oheň jste viděli na severu, ne?"

"Ano, někde tam. Nejspíš někde na okraji Morwordského lesa."

"Dobrá. Zatím všem děkuji a můžete si odpočinout," obrátil se na bojovníky Norak. "No a my si uděláme malý výlet."

Prošli severní bránou a vydali se nejkratší cestou k Mlžným horám. Ranní sluneční paprsky ozařovaly jejich vrcholky, zatímco Morwordský les se ještě pod nimi schovával ve stínu a vypadal, jakoby spal zaslouženým spánkem.

"To není možný," ozval se False, když došli skoro až k Morwordskému lesu. "Přeci se mi to nezdálo. Ten oheň jsem viděl na vlastní oči. Určitě jsme to museli minout. A sníh mně taky začíná pěkně štvát. Nevím, co mám hledat, ani kde. A kdybychom u toho i stály, tak to teď stejně bude schované pod sněhem."

"No, pokud na tom místě pořádali obětní rituály, nebude to určitě jen tak obyčejné místo," řekl Norak. "Já bych to tipoval na nějaký větší shluk kamenů či skal. Něco jako jsou druidské kamenné kruhy."

"Nic takového jsme cestou neviděli, ale podivných skal je tu spousta. Může to být prakticky kdekoli."

"To nemůže. Nemělo by to být moc blízko, ale ani daleko od města. Určitě nechtěli, aby to bylo moc na očích. A co když tě to světlo zmátlo a hledáme na úplně špatném místě?" napadlo najednou Noraka.

"Ani náhodou. Musí to tady někde být. Kdyby přece rozdělali oheň v lese, nebyla by z něj taková záře, co jsme viděli."

"A proč v lese? Kdyby rozdělali oheň na nějakém vyvýšeném místě, v nějaké skalní rozsedlině nebo terase, byl by taky v Greenwallu vidět a ani by nemusel být tak velký. Třeba támhle," a Norak ukázal k velkému skalnímu masívu na úbočí Mlžných hor. "Podíváme se tam a pak se vrátíme. Když nic, tak odtamtud bude alespoň dobrý výhled."

Jakmile dorazili ke skalám, začal False okamžitě šplhat nahoru jako kamzík. Za chvíli už křičel dolů: "To musíš vidět, Noraku! Ale obejděte to zleva, vzadu jsou schody. Kruci, že jsem nedržel ústa, mohl jsem tě vidět konečně šplhat. A bacha, je to tady všude pěkně namrzlý."

"Dva pojďte se mnou a ostatní tu počkejte," řekl Norak.

Obešli masív a opravdu našli dobře zamaskované schodiště. Byli na místě.

Skalní plošina měla v průměru tak čtyřicet metrů. Na severu byla ukončena svislou dokonale vyhlazenou skalní stěnou, do které byla vytesána hlava podivného zrůdného démona a nápis v jakémsi nesrozumitelném jazyce. Když se k ní Norak přiblížil, začala podivně rezonovat, ale nic víc.

Před stěnou pak stál velký kamenný oltář. Kovová oka po jeho obvodě už sama naznačovala, co se tady odehrávalo. Stačilo pak jen odhrnout trochu sněhu z oltáře a vše bylo jasné. Kanálky na odvádění krve a všudypřítomná zaschlá krev. Tady se pořádaly krvavé oběti černým bohům. Tedy něco, co bylo hrůzné, obludné a zakázané.

Jenže to byla jen část odpovědi na jejich otázky. Zbývalo vyřešit, kam beze stopy zmizelo padesát lidí? Norak se intuitivně podíval směrem k Mlžným horám a Morwordskému lesu. No jasně! Museli objevit útěk vězňů a raději vyklidili městečko. Zvolili asi jedinou spolehlivou ústupovou cestu a možná jí měli dokonce už předem připravenou a naplánovanou, kdyby je někdo objevil. Jenže kam tedy vlastně zamířili. Schovat se třeba v Morwordském lese není zrovna v zimě dobrý nápad. A pro padesát lidí jen tak už vůbec ne. Lepší je jít dál na sever, protože v Mlžných horách je spousta velkých podzemních jeskyní, ve kterých se dá rozdělat oheň a schovat se.

Mohli si to ale taky namířit rovnou do Ravenbridge a schovat se tam. Třeba jim historky o Městě duchů, které nahánějící děs a hrůzu i otrlým bojovníkům, nevadí nebo je nikdy neslyšeli. Anebo si právě proto myslí, že je tam nikdo hledat nebude. Kdoví?!

"False, vracíme se do městečka. Tady už nic zvláštního nenajdeme. Musím si promluvit s ostatními veliteli." Opatrně sešli domů a vydali se všichni k městečku.

V Greenwallu si Norak na odpoledne svolal velitele z obou spřátelených klanů a vysvětlil jim, co právě zjistili a jak se věci asi mají. Ještě jednou jim poděkoval za pomoc, a jestliže chtějí, mohou v městečku zůstat nebo se vrátit ke svým klanům.

"Pokud by ale měl někdo zájem a dost odvahy vydat se s námi na sever do Mlžných hor, bude vítán," řekl Norak. "Neměla by to být velká skupina, ale spíš menší průzkumná. Bude pohyblivější a méně nápadná. Slíbil jsem totiž mistru Akobovi, že se poohlédnu po jednom šperkaři, který zmizel někde na hranicích Morwordského lesa. A protože Strong i Werten zmizeli také, je to o důvod navíc obě pátrání spojit. Takže výprava na sever nebude jen o nekromancerech. Rozhodně ale nechci s nekromancery v tak malém počtu bojovat. Chceme jen zjistit, kam zmizeli a kde jsou Strong, Werten a případně šperkař Ungred, a osvobodit je, pokud je někde drží. S nekromancery se můžeme vypořádat později," obrátil se na velitele Norak.

"Rádi se přidáme," zaznělo z jejich úst společně. "A v Greenwallu necháme taky pár bojovníků. Kdoví, třeba se tady budou taky hodit."

"Nejsem proti. Za náš klan půjde False. Zná Stronga i Wertena a má nejvíc zkušeností. Připravte se na dlouhou a náročnou cestu. Ráno vyrazíte," ostatní přikývli a s tím se také rozešli. Ještě téhož večera si Norak k sobě zavolal Falseho.

"Chtěl jsem ti říci ještě jednu věc, než zítra ráno vyrazíte. Do ničeho se bezhlavě nepouštěj. Nerad bych tě ztratil. Pamatuj, že najít a zachránit Stronga má prioritu. Vše ostatní je jen bonus. A pokud by vám hrozilo příliš velké nebezpečí, takticky ustoupit není žádná špatnost. Snaž se využít všechno, co znáš a co umíš. Když se budete moci Ravenbridge vyhnout, udělejte to. Pokud tam ale budete muset, chci, abys vědět toto. Věřím, že na světě má všechno svůj dobrý důvod, příčinu i následek. Pokud narazíte v Ravenbridge na něco, co bude připomínat duchy, nesnažte se je rozhněvat nebo naštvat. Pamatuj, že během Černých válek je vyhnali z jejich domovů a toto byl jejich nový domov, který si vybudovali svým potem a krví. I ten však jejich nepřátelé nakonec dobili, vyplenili a do základů vypálili. Nemůže být naštvanějších bytostí na tomto světě."

"Chápu, já jsem taky pěkně naštvaný, když mi šáhne na moje věci. Dobrá, dáme si pozor. Snad se Strong zatím do něčeho nenamočí. Znáš ho, má velké srdce, ale je to zbrkloun. Stačí zařvat hurá na ně a letí jak splašený. Že ale nemá kalhoty ani zbraň si jaksi nevšimne." 

Norak se usmál. "No jo, to je celý on." 

pokračovat