"Slyšeli jste to? Vlci se začali houfovat. Možná to není dobrý nápad se schovat v téhle jeskyni. Pokud by nás tady vyčmuchali, budeme v pasti," ozval Lucius.

"Nepanikař. To bylo daleko. Myslím, že to bude v pohodě. Jeskyně se navíc bude lépe bránit, než kdyby nás překvapili někde venku, nemyslíš? Potřebujeme jen pár loučí a jdeme na to," řekl False.

Několik suchých větví obalili starými hadry a smolou a udělali z nich louče. Zapálili je a vstoupili do úzké chodby, která vedla kamsi dolů. Její stěny byly pokryté ledem a na zemi jen rozbředlý sníh, ze kterého se nedalo nic vyčíst. Ušli asi padesát metrů, když se chodba náhle rozšířila, a oni se ocitli v jakési ledové jeskyni. Jenže než se v ní stačili pořádně rozhlédnout, jeskyni naplnil děsivý řev. Podívali se směrem nahoru a uviděli nad sebou na skalní římse ledového trolla. Byl sice o něco menší než ten, kterého potkali venku, ale mnohem víc naštvaný a právě se chystal skočit dolů.

Všichni okamžitě věděli, co mají dělat. Bylo jich teď sice jen pět, ale tentokrát měli oheň, který trolla odrazoval a udržoval v bezpečné vzdálenosti, ale zároveň hypnotizoval.

"Je to samice," křikl na ostatní False. "A pěkně divoká. Asi jsme v jejich doupěti. Bacha na její drápy. Bude si hájit své teritorium zuby nehty. Nejspíš z nás cítí krev toho druhého trolla. Možná to byl její starej. Jdeme na to."

Udělali rychle kruh a začali na něj útočit ze všech stran. Pokud se on pokusil o nějaký útok, zamávali před ním hořící loučí a on se ihned s vrčením stáhnul zpět. Zatím ale bez většího úspěchu. Jenže pak k tomu došlo. Fagoris, upír z klanu mistra Aboby, chtěl zrovna Gulgatorem seknout trolla do ramene, ale jak se rozpřáhl, noha mu na zledovatělé skále ujela a on spadl na zem. Troll se jeho směrem bleskově obrátil a chystal se na něj zaútočit. Nebýt Preveta a Vendera, bojovníků mistra Kreatora, kteří okamžitě k trollovi ze zadu přiskočili a přitlačili pochodně na jeho kůži, mohlo jich být zas o jednoho méně.

Dlouhé chlupy na trollových zádech chytly. Ten zařval a instinktivně se vrhnul k zemi, aby oheň uhasil. Trvalo to ale jen malou chvíli a byl zpátky na nohou. Ještě divočejší, než předtím. Střídavě chmatal kolem sebe a zuřivě podupával. Jeho výpady byly nečekanější a rychlejší. Přesto se Luciusovi a Venderovi podařilo uštědřit trollovi několik středních zranění. Jenže i troll byl několikrát úspěšný. False měl roztrženou kůži na levé ruce od ramene až po loket, Fagorisovi, jak se vyhýbal jednomu útoku, troll drápem vyrval kus masa ze stehna a Lucius přišel o svůj meč, který teď ležel u trollových nohou a útočil jen pochodní.

Jak oběma stranám docházely síly, boj se čím dál tím víc zpomaloval. Troll měl pěnu u huby a jeho oči byly podlity krví. Z jeho zranění na těle vytékala hustá tmavě černá krev. Přesto ne a ne padnout k zemi.

"To snad není možné, Luciusi. Kdy už se konečně una…."

Jenže Fagoris to nestačil doříct. Troll udělal nečekaně velký úkrok a jeho pravá ruka se vymrštila směrem k němu. Rána byla tak silná, že ho odhodila až ke stěně jeskyně. Ozval se náraz. Pochodeň a meč mu vypadly z rukou a Fagoris se svezl k zemi.

"Fagore, kruci, co ti je! Vstávej přece," zařval Lucius na celou jeskyni. Jenže nic se nestalo a jeho tělo dál bezvládně leželo u stěny na zledovatěné zemi. "Já tě za živa upálím, ty chlupatá mrcho!" Lucius si šáhl k opasku a odepnul feldflašku s jeho oblíbenou žahovicí. Nabral si do úst pořádný hlt a přes pochodeň ho vyprskl na trolla.

Bylo to, jako když drak vychrlí oheň. Troll byl okamžitě celý v plamenech. Mlátil kolem sebe rukama a válel se po zemi, aby uhasil oheň. Lucis si znovu loknul a už se na trolla řítila další vlna hořící žahovice.

"Teď, teď," křičel na ostatní Lucius. Všichni začali ze všech stran hlava nehlava sekat do ohnivé koule válící se po zemi. Řev trolla zmítajícího se ve smrtelné agónii naplnil celou jeskyni. Všude bylo plno kouře a pachu spáleného masa. Bylo zřejmé, že konečně mají na vrh.

Troll byl vyděšený a dezorientovaný. Přes plameny ani pořádně neviděl, odkud útoky vlastně přicházejí. Řezné rány na jeho těle byly okamžitě vypalovány, což mu muselo způsobovat strašlivou bolest. Lucius se napil po třetí a trolla opět obklopila záplava ohně. Troll sebou ještě dvakrát zaškubal a pak zůstal ležet bez hnutí. False rychle přiskočil a jedinou ranou mu odsekl hlavu.

"Tak, to bychom měli," otočil se Lucius k vyčerpanému Falsemu, který těžce oddechoval. "Já věděl, že se mi moje medicína bude hodit. A ty jsi měl řeči."

"No jo, byl to dobrý nápad ho usmažit. Raději se podívej jak je na tom Fagoris. Jestli mu zlomil vaz, tak jsme přišli o dalšího bojovníka a to jsme ještě ani nenarazili na nekromancery."

"Bude v pořádku," zakřičel Vender, který u něj klečel, "už se probírá."

"Co je? ….. Kde to jsem? ….. Co se děje," mumlal Fagoris.

"Už nic. Už je to v pohodě," řekl Vender.

"Dostal jsi pořádnou pumelenici kamaráde a letěl jsi přes půlku jeskyně," dodal Prevet. "Pak jsi narazil hlavou do stěny a bylo to. Vypadalo to, že tě dostal."

"Kdo? Aha troll. Motá se mi hlava, jakoby mi na ní spadla kovadlina. Snad to brzy přejde."

"Luciusi," ozval se False, "pojď jsem s tou tvojí medicínou a vytáhni z torny nástroje, bude se šít, dost mi ta ruka krvácí. A buď jemnej. Pak ti si to vyměníme a já ti stáhnu tu nohu. Ještěže tak, mohli jsme dopadnout hůř, kdyby jich tu bylo víc."

"A co když tu jsou?" Řekl Lucius, zatím co navlékal režnou nit do velké zahnuté jehly.

"Těžko, tenhle řval tolik, že by už tu dávno byli. Myslím, že tu nikdo není. Dáme se dohromady a prozkoumáme to tu. Asi to tu bude větší. …. Auu, neutahuj to tolik. …. Podívej se nahoru na tu skalní římsu. Odtamtud na nás skočil. Je to ale příliš vysoko. Určitě tam je nějaká chodba. Ale musel se tam nějak dostat, takže tu musí být někde další chodba. Vendere, jestli tě už Fagoris nepotřebuje ….. auu, řekl jsem ti, Luciusi, abys tu ránu tolik neutahoval, nechci tam mít jizvu …. obejdi jeskyni jestli tam vzadu není nějaká další chodba."

"Je tam, vidíme jí odtud, je za tím skalním výstupkem."

"Dobrá, hned jsme tam. Tak a teď jsi na řadě ty, Luciusi. Ukážu ti, jak se má správně šít. Napřed desinfekce…"

"A do psí matěre to je síla," syknul Lucius, když mu False ránu vyplachoval.

"To vydržíš. Vzal jsem sebou černou mast, tu ti tam dám a pak jen lehce stáhnout několika stehy. Maso ti doroste, dřív než si najdeš nějakou babu."

"No jo, vždyť nic neříkám."

"Tak, hotovo a jde se. Musíme najít někde místo, kde si odpočineme."

A opravdu. Jak False předpokládal, byla v severní stěně jeskyně další chodba. Byla o něco širší než ta vstupní a stejně jako ona pozvolna klesala dolů. Netrvalo to dlouho a objevili se v další jeskyni.

"No to mně teda podržte," zvolal Vender, který šel první.

A pak i ostatní uviděli, co tím měl na mysli. Bylo to jako kdyby hradní věž obrostla skálou.

Tohle tady rozhodně nečekali. Jakoby to bylo stovky let opuštěné. Led a zmrzlý sníh kolem, který se sem dostával asi nějakým otvorem ve stropu, tomu všemu dodával strašidelný nádech. A navíc to mrtvé ticho.

"Co to může být?" Zašeptal Fagoris.

"Nemusíš šeptat," řekl Lucius. "Vypadá to, že je to hodně staré a kromě trollích stop tu jiné nejsou."

"Co já vím," přidal se False. "Trollí to ale určitě není. Možná to patřilo některému vlčímu klanu, čert ví. Kdo jiný by se schovával tady pod zemí? Upíři tedy rozhodně ne." 

"Jdeme dovnitř?"

"Samozřejmě. Jiná cesta dál nevede. Připravte si zbraně, kdyby se někde něco šustlo."

pokračovat